Minizářivka
Mini Energy Saving Night Light

Minizářivku jsem nevyráběl, ale koupil na tržišti za 50 Kč. Za tuto cenu mi to přišlo jako zajímavá koupě. Druhou si koupil můj syn. Doma jsem samozřejmě nevydržel a zářivku rozebral. Jak se dalo čekat u levné čínské elektroniky, vnitřek byl neskutečně zbastlen způsobem, za který by se většina radioamatérů styděla. Ostatně podívejte se na fotografii dole. Co mne však zaujalo více, byl způsob napájení zářivkové trubice. U zářivek se většinou používá jako předřadník tlumivka nebo elektronický měnič. Zde je k omezení napětí využita reaktance kondenzátoru. Zajímavý je rovněž způsob "zapalování" pomocnými elektrodami zapojenými přes rezistory 150 kOhm. K nastartování stačí zapojit pouze jednu, zářivka však po zapnutí déle bliká. Žhavicí vlákna nejsou využita a jsou zkratována. Za provozu je na zářivce poměrně malé napětí, vypadá to, že by docela dobře fungovala i jednoduchým měničem při napájení z baterií. Měnič by však musel naprázdno dodat poměrně velké napětí, jinak zářivka nezapálí.

Obr. 1. Zapojení minizářivky
Figure 1. Mini Light circuit drawing

V jedné zářivce měl kondenzátor kapacitu 430 nF a byl na napětí pouhých 200 V. V druhé měl kapacitu 470 nF a byl na napětí 250 V. V každém případě by kondenzátor měl být na střídavé napětí 250 V nebo stejnosměrné alespoň 400 V. Jakpak dlouho použité kondenzátory vydrží, než se přeruší nebo zkratují a celé zařízení vyhoří?

Na dalších obrázcích je změřený průběh proudu (napětí na rezistoru 220 Ohm - obr. 2) a napětí na trubici (obr. 3).

Pokud na zářivku narazíte, raději si ji snad ani nekupujte - jeden kus přestal po asi tak 20 hodinách svítit. Podle mailů mají podobné zkušenosti i jiní.

Dole jsou ještě fotografie, jak zářivka vypadá.

Jaroslav Belza

Zapojení v papírovém časopise otištěno nebylo a asi nebude

7. 11. 2001
13. 12. 2001 upd.